Vyhledávání

Pro mě jsou činčilky nejúchvatnější zviřátka pod sluncem, kterým jsem naprosto propadla a přiznám, že mě mají omotanou kolem pacek.

 

Jak je to s bydlením

Při hledání místa, kde chcete chovat činčilku, byste se měli řídit těmito hledisky:

  • není vlhké
  • není příliš blízko zdroje tepla
  • není v průvanu
  • je chráněno před vnějšími vlivy (vetřelci)
  • není na přímém slunci
  • má dobrou cirkulaci vzduchu bez přímého foukání na něj
  • klec musí mít dobré větrání
  • teplota nepřesahuje 24 °C v létě a neklesne pod 10 °C v zimě

Činčily mají rády pěkné, čisté klece a čerstvý vzduch. Pro činčilku platí, že klec by měla být alespoň 1 m vysoká, a protože to jsou hopsánkové, milují nejrůznější kombinace poliček, větviček a různých dalších blbůstek pro svoje hry. Ovšem ujistěte se, že je klec pro vaše zvířatko(a) bezpečná. Police a dno musí být z pevného materiálu, aby si činčily nemohly přivodit zranění. Jsou vynikající skokani a vyskočí poměrně vysoko, ale i přesto je dobré police pro jednotlivé skoky umisťovat do 30 cm od sebe. 

Vzhledem k tomu, že to jsou hlodavci, neustále jim rostou zuby. Potřebují něco okusovat, aby zabránily jejich přerůstání. Klec, police i další hračky umístěné v jejich příbytku musí být vyrobeny z materiálů, které jim neuškodí.

V kleci je dobré mít domeček, do kterého se činčilka může schovat a odpočinout si. Pokud máte v kleci víc než jednoho mazlíka, tak pro každého aspoň jeden - podle mých zkušeností občas spinkají spolu, občas chtějí být sami, občas spinkají jen na poličce - prostě jak mají náladu. Můžeme do klece dát i různé hamaky, flexi mosty a další hračky, které jim umožní vybít jejich energii. Ovšem pozor na běhací kola. Některé činčilky se mohou stát na nich závislými a je dobré sledovat jejich váhu. Pokud by ztrácely příliš na váze, je nutné jim kolo alespoň na čas odebrat.

A osvědčily se mi plyšové hračky - někdy mají chuť si jen tak lehnout na plyšoně a spinkat... nebo ho různě muchlat, okusovat apod. Jako hračka se mi osvědčily i ruličky od toaleťáku - jednou za čas - dokážou si s ní vyhrát, nakonec ji rozdrbou.

Činčilky se narozdíl od lidí nekoupou ve vodě, ale vzhledem k tomu, že pochází ze suchých pouštních oblastí, kde v podstatě není voda, dávají přednost prachové koupeli (v písku). Jejich velmi hustá, jemná srst může být velmi mastná od přírodního oleje (lanolin), který udržuje matnost srsti. Vlhkost může tento olej zvýraznit a pak zvířátko vypadá jako mokré. Také pot z vašich rukou může přenést tento olej na kožíšek a pak tento vypadá jako mastný. Koupáním v písku se srst čistí a načechrá, pro činčilku je uklidňující a srst je na pohled hezčí.

Takže samozřejmostí je písek na koupání - čištění kožíšku, aby byl stále tak sametový a hezký, jak je pro činčilku typické. Pro činčilky je písek i nástrojem na zbavení stresu, rádi se rochní.

Já jim koupelnu s pískem nechávám v kleci, denně písek prosívám a podle potřeby doplňuji, jednou týdně měním. Kluci se většinou chodí koupat večer, někteří ale i přes den. Také občas koupím kámen, co si z něj naškrábou písek, to se jim moc líbí.

Vybavení klece

  • podestýlka - mně se osvědčily hobliny a Asan, ale během posledního půl roku jsme přešli na záchody - misky s dřevěnými peletami, které dle potřeby (denně nebo obden) měním

  • poličky ze dřeva, aby se daly dobře okusovat
  • větve na hopsání a okusování - ovocné - mí kluci milujou ty jabloňové - a nejen na okusování, někteří je mají i jako hračku: video
  • domeček
  • napáječka
  • mističky na mňamky
  • držák na seno
  • nějaká plyšová hračka

Jak to bylo a je u nás

Když jsem si přivezla domů Kvídoška a pak i Huginka, tak nejdříve bydleli v kleci pro fretky, koupené ve zverimexu. Ovšem postupem času jsem pročítala fóra a hledala, jak bych jim bydlení vylepšila a nakonec jsem nechala u truhláře vyrobit skříňovou klec podle návodu, co jsem našla na webu.

Ke Kvídoškovi a Huginkovi nakonec přibyl Oskárek, a tak jsem se rozhodla, že klukům pořídím větší skříňovou klec. Opět u truhláře jsem nechala vyrobit klec 2 x 1,8 x 0,6 m, která byla horizontálně i vertikálně rozdělena, ovšem kluci mohli probíhat a lítat po velkém množství poliček. Časem jsem klec musela rozdělit na poloviny a Oskárek s Tadeáškem zůstali v levé půlce, v pravé půlce je Kvídošek.

S příchodem Jondy a Matýska jsem nakoupila přepravky pro střední psy, které jsem musela opletivovat, neb Jonda se protáhl a chodil na průzkumné výpravy.

Dlouho jsem dávala dohromady finance na rozšíření skříňových klecí, až to přišlo. V červenci 2012 jsem oslovila velmi šikovného truhláře pana K. Müllera, který má i zkušenosti s výrobou klecí pro zvířátka, a ten mi vyrobil zbytek: na druhou stěnu tu samou klec, jako mají Kvídošek, Oskárek a Tadeášek a v rohu je spojil rohovou klecí pro Jonáška a Matýska (Majoušci), která má rozměry 1,25 x 1,25 x 1,8 m a má také dvě patra a množství poliček a domečků. V levé půlce bydlí Gregorek, vpravo nahoře Tomášek a pod Tomáškem Lukášek.

Na poslední volné stěně jsem po čase, jak se kluci rozrostli, nechala vyrobit opět stejnou klec a v levé půlce tam bydlí Čertík, vpravo nahoře Gábinek a vpravo dole Huginek.

Další kluci: Chipík s Čičíkem (Čičipáčci), Karlík s Mikuláškem (Karmínci), Fanoušek s Tobiáškem (Faťátka) a Toníček bydlí v kovových klecích Perfect v obývacím pokoji (Čičipáčci v kuchyni).

 

Klukům jsem dala do klecí velké množství poliček, domečků, tunely (závěsné pelíšky), Ostíci a Majoušci mají i kovový kolotoč, který milují.

Ti moji lumpové nejradši všechno stěhují - domečky, koupelnu, flexi mosty apod., proto jsem domečky byla nucena přidělat pomocí L-profilu a poutka, aby si je na sebe neshodili. 

Vzhledem k tomu, že máme už pár ukousnutých prstíků, jak se kluci při výběhu kočkovali přes mříže, vyřešila jsem to vkládáním "protiprstíkoukusovacích" desek do dvířek - a to jen v době výběhu. Je klid, kluci se nekoušou a prstíky už neubývají... Desky se zasouvají jen v době běhání do U-profilků přilepených na rám dvířek.

 

Takhle vypadají dnes naše klece

Záměrně nezabraňuji kopírování textů a fotografií - kdo to bude chtít udělat, si stejně cestu najde.

Články, které jsem překládala ze zahraničních webů, mají uvedené zdroje.

Články, které píši sama, si poznám a pokud se někomu líbí, ať si je zkopíruje.

Jen mějte na paměti, že to není etické a je základní slušností uvést zdroj!

Chtěla bych podotknout, že všechny mé články jsem psala buď obecně, nebo z mých zkušeností s mými kluky.

Podobnost s kýmkoli jiným je podobnost čistě náhodná.

Kontakt

Ing. Petra Honáková

Zdeňka Štěpánka 3973
Chomutov 
430 01

petra.honakova zavináč gmail.com

tel. 777 145 995