Vyhledávání

Pro mě jsou činčilky nejúchvatnější zviřátka pod sluncem, kterým jsem naprosto propadla a přiznám, že mě mají omotanou kolem pacek.

 

Seznamování

Co se týče seznamování samců, mám bohaté zkušenosti. Co činčilka, to jiná povaha a tím pádem i jiné seznamování.

Nejdříve jsem zkoušela společný výběh, pak i přepravku a poté malou klec, ale s jistotou nemůžu říct, co je nejlepší. Každopádně přepravka se mi osvědčila u prcků, nebo jako předseznamka před výběhem. U některých kluků mi sedl společný výběh.

Malé shrnutí:

Pokud se seznamku snažím urychlit a tlačím na pilu, tak jdou kluci za chvíli od sebe. Osvědčil se mi společný výběh, i když je to opravdu nadlouho, kluci mi neztrácejí na váze, mluví se mnou, a po čase si k sobě najdou cestu. Sice je to tak na dva až tři měsíce, ale pak je to dvojka nadlouho.

Mám ovšem zkušenosti jen se seznamováním samečků, co se týče páru samce a samice, tak se prý osvědčuje hodně přepravka.

 

A jak to bylo u nás?

Když jsem si přivezla prvního Huginka ke Kvídoškovi, tak mě ani nenapadlo, že by se nemuseli snést a dala jsem je hned k sobě. Kluci si evidentně padli do oka (Huginek starší, Kvídošek malej prcek) a nelítaly ani chlupy. Prostě se očuchali, zalehli k sobě a bylo to.

Když jsem přivezla Oskárka, tak to bylo trochu horší. Oskárek se moc bál, řval, jak někoho viděl, takže jsem to vzala postupně. Vždycky obden jsem ho s nimi na chvíli pustila. Kluci ho nechávali na pokoji, protože opravdu hodně řval. Po nějakých dvou měsících s klukama zaběhl do klece a už tam zůstal.

I s příchodem Tadeáška jsem stále řešila seznamování jen společným výběhem. Otevřela jsem při výběhu obě klece a kluci si ho chodili očuchávat. Tadeášek na ně "kachnil", byl zalezlý v domečku a nechtěl ven. Ovšem Oskárek se do něj okamžitě zamiloval, zalehl na domeček a bránil ho před Kvídoškem i Huginkem.

Huginek ovšem umřel, Kvídošek si zlomil nožičku, takže byl 8 týdnů od Oskárka a Tadeáška pryč a ti ho pak k sobě už nepustili. Tak zůstal prozatím sám.

Potom, co umřel Huginek I., jsem dovezla Jonáška a hned za ním i Matýska. Jonda s Matýskem měli v karanténě klece vedle sebe, běhali spolu a po chvilkovém počátečním štěkání a kachnění si padli do oka (trvalo to asi měsíc) a už se od sebe nehnuli. A tak je to pořád.

V zimě 2012 jsem přivezla Tomáška, pak na jaře Lukáška, ze zverimexu k nám přišli Huginek, Čertík a Kleofášek. Tihle kluci si spolu nějak nesedli a byli dost dlouho sami.
Tomík je dosud sám a už sám i zůstane.

Čertíkovi jsem přivezla v prosinci 2012 Robinka, ke kterému se už v přepravce přitulil a už ho nedal. Dokonce ho na poličce odsouval dozadu, abych k němu nemohla. 

Lukáška a Huginka jsem se rozhodla dát k sobě, protože oba byli strašpytlíkové a myslela jsem, že to půjde. Ovšem mělo mi dojít, že pokud jsou oba bojaví, není to dobrá kombinace. Na střídačku jsem dávala Huginka do klece k Lukáškovi a opačně - asi měsíc. Pak na sebe přestali tolik štěkat, tak spolu zůstali. Ale časem, jak kluci povyrostli, nastal problém. Honičky byly čím dál častější a horší, tak museli po 3/4 roce jít od sebe.

Na podzim 2012 jsem přivezla Cyrilka, Fanýska a Sašíka. Cyrilek a Fanýsek spolu přicestovali v přepravce a Sašíka jsem k nim přidala u Věrky. Kluci se očuchali, zalehli a bylo to. Už v kleci bylo znát, že Cyrilek se zakoukal do Sašíka a ten se s Fanýskem moc nemusel. Přechodem do velké klece se spor prohloubil a Fanýsek musel pryč. Cyrilek se Sašíkem byli nejklidnější dvojka, co jsem měla. Měli se moc rádi, než Sašík nám v květnu 2013 odešel za Huginkem I.

Fanýska jsem zkusila seznámit v přepravce s Kvídoškem, ovšem Fanýsek se moc bál a štěkal a štěkal a štěkal. Po dvou hodinách se vyčerpal, tak jsem je dala do malé klece. Tam to bylo ze začátku stejné, pak se uklidnili a myslela jsem, že bude už dobře. Po dvou měsících bylo zle a kluci museli jít od sebe.

Kvídošek byl tedy pořád sám a Kleofášek, kterého jsem přivezla chvilku po Čertíkovi, taky. Spolu si ovšem taky nesedli - opět seznamování v přepravce. Takže zůstali opět sami.

Aby Cyrilkovi nebylo po Sašíkovi dlouho smutno, když umřel, dala jsem ho dohromady s Fanýskem. Byli spolu v přepravce, tam byli v pohodě, tedy až na počáteční malé štěkání, v kleci se trochu prohání, ale myslím, že se to postupně uklidňuje.

Když k nám přicestovali kluci Gábinek a Tobiášek, tak šli hned k sobě do klece, a protože jsou to mimi, tak si hned sedli a byli na sebe moc hodní. 

Naši poslední kluci Gregorek a Mikulášek přijeli taky spolu a i když jsem myslela, že Gregorka dám ke Kvídoškovi a Mikuldu ke Kleofáškovi, kluci mi zamíchali kartami. Lukášek musel od Huginka, takže...

Záměrně nezabraňuji kopírování textů a fotografií - kdo to bude chtít udělat, si stejně cestu najde.

Články, které jsem překládala ze zahraničních webů, mají uvedené zdroje.

Články, které píši sama, si poznám a pokud se někomu líbí, ať si je zkopíruje.

Jen mějte na paměti, že to není etické a je základní slušností uvést zdroj!

Chtěla bych podotknout, že všechny mé články jsem psala buď obecně, nebo z mých zkušeností s mými kluky.

Podobnost s kýmkoli jiným je podobnost čistě náhodná.

Kontakt

Ing. Petra Honáková

Zdeňka Štěpánka 3973
Chomutov 
430 01

petra.honakova zavináč gmail.com

tel. 777 145 995