Zvuky činčil
Postupně sem budu doplňovat "ulovené" zvuky, kterých je spousta - nebo aspoň já jsem jich od mých kluků slyšela mraky. Zkusím popsat, za jakých okolností je vydávají.
rozčilování - tento zvuk vydává činčilka, když ji rušíte, zlobí se, ať ji necháte na pokoji
štěkání - činčilka - dle mého pozorování - používá "štěkot" z několika důvodů:
- když se lekne,
- když ji např. hladíte někde, kde se jí to nelíbí - prostě jí zlobíte (některé se umějí vztekat docela dost),
- když např. otevřete zvenku dveře a ona stojí přímo za nimi - upozorní, že je tam,
- prostě je to takový univerzální upozorňovací zvuk, že ne vše je tak, jak to má ráda
vztekání - tenhle zvuk dělají snad úplně všichni, vždy u klecí někoho jiného, dorážejí na mezery, hrabou a snaží se k nim dostat - a jakmile je odezva z druhé strany, přitvrdí - vztekají se, že nemůžou na toho druhého
znepokojení - tento zvuk vydává činčilka občas ze spaní (podle mě, když se jí něco ošklivého zdá, nebo ji ze spánku vytrhne nějaký zvuk); nebo také když ji zlobíte, ona se rozčiluje, tak poté vydává tento zvuk také
toužení - toužení, vábení - znám to jen od kluků, ale prý je to u párů stejné - činča vrtí prdelkou a přibližuje se k druhé, vydává u toho charakteristický zápach (vůni) po pražených mandlích; ještě do toho normálně "kuňkají", ale ve vyšších tóninách: kuňkání
frkání - tenhle zvuk znám jen od jednoho činčiláčka - většinou když lítá a honí se s dalším - většinou na něj doráží, ať už je to, že ho zlobí, nebo si chce hrát - asi frkání není ten správný název, ale nevím, jak to jinak nazvat, někdy to zní i jako chrochtání - občas ho zažene někam na poličku a z druhé na něj takto doráží, nebo jen při honění takto "odfrkuje"
vrnění - tenhle zvuk mi vydává také jen pár činčilek, a to když jsou v naprosté pohodě a spinkají - připomíná mi to vrnění kočiček, i když to zní spíše jako chroupání; je to velmi tiché
